Firma ISCAREX s.r.o.ISCAREX pohárTermínovka 2024KraličákCestování s Honzou
Hlavní strana
Podporují nás
ISCAREX, s.r.o.ISCARPardubický krajČeský běhBackground

Ve znamení vedra

Jako by nestačila samotná obtížnost Horského běhu na Lysou horu, pro zvýšení extrému pořadatelelé vytlačili rtuť teploměru nad 30°C ve stínu. Nedělní lázeňský běh z Jeseníku na Sokolí vrch potom působil téměř jako regenerace.

Sobotní závod se pro mě nesl nejen ve znamení vedra, ale také zmatků, které jsem organizátorům ostravského X-AIRu průběžně působil.

Začalo to, když jsem Libora Bednarze dlouho dopředu ujišťoval, že letos už určitě přijedu, a taky se celkem s předstihem na Lysou on-line přihlásil. Načež jsem mu na Velkém Javorníku oznámil, že ještě nevím jestli přijedu, neboť ve stejný termín je ještě jiná akce, které bych se také rád zúčastnil. Libor jen protočil panenky a už se mnou asi moc nepočítal. Nakonec jsem se však přece jen rozhodl běžet a zaplatil startovné převodem. Jenže bez variabilního symbolu. Nevadí to? zeptal jsem se. Mno, snad to nějak dohledáme... kyselil se na druhé straně emailu Libor. Dohledal, tím to však ani zdaleka neskončilo. Potřebovali bychom ubytování asi pro 10 lidí otravuju zase. Jasně, není problém, do čtvrtka mi řekni přesnej počet. Ve čtvrtek upřesňuju počet na 12 kusů. A sakra, počítal jsem s těma deseti, hmmm, mno, někam vás nacpem, kdyžtak se vyspíte po dvou vtipkuje Libor. To však ještě netuší, že informační šum zapříčinil posun v čase o 1 den.

Pátek, 10 hodin večer, Libor telefonuje panu Šimůnkovi: Dobrý večer, už se k nám blížíte? Nene, my přijedeme až zejtra ráno. Aha, ale já mám pro vás ubytování na dnešek... Pan Šimůnek se kácí... Naštěstí se pro nás místo našlo i v sobotu.

Ale je tu sobota dopoledne, čas startu se blíží a já chytře vkládám bankovku do pytle se svršky tak, aby na ní bylo dobře vidět. To abych si mohl dát nahoře pivo třeba... Když jsem pak v cíli přišel asi po deseti minutách k sobě, začal jsem se pídit po svém pytlíku č. 60. Vypadal jsem už asi hodně nešťastně, když mě spatřila jedna hodná paní pořadatelka No jó, šedesátka, tu sme dali do trezoru, ty peníze tam byly moc vidět. Ehm, ještě jednou děkuji. Cestou dolů, když už jsme téměř umírali, nás potkalo pořadatelské auto, které nás nejen obdařilo lahví chladné vody, ale také nám ochotně svezlo věci dolů. Ještě jednou děkujeme. Na svůj slavný pytlík č. 60, jsem si pak vzpomněl až když ho Libor chtěl vydražit. Když mě viděl, jak si pro něj jdu, mrštil ho po mně tak, že jsem měl co dělat abych ho zachytil :) No nezabili byste mě?

Ještě by to asi chtělo napsat něco o samotném závodě, z toho si však moc nepamatuju. Co jsem se tedy později dozvědel: Vítězný Ondra Horák doběhl do cíle spolu s Aničkou Pichrtovou. Podle Ondry, když doběhl Aničku, tak mu došly síly, podle Aničky ji Ondra galantně doprovodil do cíle. Vyberte si :) Rozdíl času startů mužů a žen by tak měl pro příští ročník zůstat stejný.

Trať je to opravdu brutální. Při pohledu na výsledné časy na předních místech mi nezbývá než nechápavě kroutit hlavou. Poslední kilometr už jsem nevěděl jak se jmenuju, motal jsem se a pletl se do cesty netaknahlasjakojáfunícím turistům. A když jsem potom nahoře viděl, jak do cíle sprintuje dvaasedmdesátiletý Jaroslav Merta, říkal jsem si, jestli já nešel jinudy.

Dole na hřišti uz potom bylo dobře. Bohaté občerstvení, příjemné koupání v Ostravici a po vyhlášení výsledků pohodová živá i reprodukovaná muzika. Prostě skvělá akce, skvělí organizátoři a trať, která zabíjí. Co víc si přát?

Snad jen nedělní běh v lázeňském prostření. Z Ostravice do Jeseníku je to ještě celkem štreka, bylo třeba vstávat časně. Jesenické slunce bylo o poznání mírnější než to Ostravické. Ani Sokolí vrch se netyčil tak hrozivě vysoko jako Lysá hora. Navíc vidina bazénu a vířivky v Priessnitzových lázních v nás evokovala pocity uvolnění a pohody. Ty však jako vždy těsně před startem přešly v nervozitu až mírnou nevolnost :)

Střídání výběhů, seběhů a rovinek nás připravilo o veškeré zbytky sil co nám zůstaly. Kladně hodnotím občerstvovačku těsně pod vrcholem. Zahánění žizně bylo spojené s přátelským poplácáváním kolem poletujících ovádů. A potom už jen lázně. Pohoda. Klid. :)

Další prvenství vybojoval Ondra Horák, a nejrychlejší ženou na Sokolím vrchu byla Iva Milesová. Na závod se přijel podívat také náš reprezentant v běhu na lyžích Jiří Magál. Sice se aktivně nezúčastnil, zato nám však závod odstartoval a při vyhlašování potom předával ceny.

Další vydařený dvojzávod Saucony Českého poháru v běhu do vrchu je tedy za námi. Příští týden nás čeká perná sobota v podobě Běhu na Děvín z Perné u Mikulova. A věřte mi, je na co se těšit :)

Fotogalerie Horského běhu na Lysou horu

Článek byl publikován 28.05.2007, 13:51:38