Jak jsme běželi tu Republiku

Sundávám z ještě propoceného dresu zablácené startovní číslo. Když tento důkaz uplynuvšího dne převaluji v ruce, připadám si tak nějak jako atlet:) Zúčastnil jsem se Mistrovství republiky v přespolním běhu! A řádně jsem si to užil, stejně jako všichni ostatní, kteří jsme se sešli ráno v pět hodin, abychom tuto dobrodružnou anabázi podstoupili.

Stejně jako brzké ráno a cesta do Kdyně měl spád i program mistrovství. A než jsme se stačili nadít, měli jsme medaili. Míša Stránská nám všem hned zkraje dala návod, jak se běhají velké závody a naprosto zkušeně se posouvala ze středu pole až na skvělé třetí místo, kterým výrazně předčila předstartovní prognózy svého tatínka, který ji předpovídal umístění do desátého místa. To Míša splnila s prstem v nose a zaslouženě se může těšit ze své první velké medaile, ale i ze skalpu favoritky Carmen Beshirové. Míšo děkujeme, byl to krásný zážitek!

Po úvodní radosti jsme si rozbili tábor na louce u trati, která byla krásně přehledná a z jednoho místa šlo sledovat průběh závodů na téměř celém dvoukilometrovém okruhu. Pouze já jsem začínal být trochu nervózní, jelikož se blížil start mílařského závodu, kde jsem si dával za cíl neudělat ostudu. Hlavně jsem moc nevěděl, do čeho jdu, dva letošní závody se mi příliš nepovedly a na startu stálo pětadvacet chrtů, které jsem vůbec neznal a vypadali docela nebezpečně. No a Míša nastavila laťku hodně vysoko:) Obavy z propadáku a ostudy se ale nenaplnily, ke svému překvapení jsem ještě v náběhu do druhého kola držel krok se středem startovního pole a na kopci zhruba v polovině kola druhého jsem už věděl, že vystoupím ze svého letošního stínu. V cíli mi bylo na zvracení, nezvratný důkaz toho, že jsem ze sebe vydal maximum. Radost mi udělalo jak šestnácté místo, tak i čas, odstupy byly minimální, dobrá motivace do dalšího tréninku.

Hned po skončení mílařského závodu se na svůj start postavili juniorky a mezi nimi i Adéla Stránská, která si nedělala hlavu z toho, že celou zimu jezdila hlavně spinning a běhala jen minimálně a bez bázně a hany se pustila do měření sil s atletkami. A v prvním kole si vedla velmi dobře, držela krok s hlavním polem. Ve druhém okruhu, (který byl mimochodem pořadateli velmi dobře vytyčen, střídali se výběhy, seběhy a rovinky, byl zde prostor pro taktizování i náročné pasáže, kde se dalo rozhodnout silou..., ) tak ve druhém okruhu se již projevilo, že Ája přes zimu moc neběhala a trochu se vytrápila. Ne, že by běžela úplně špatně, ale soupeřek bylo málo a byly kvalitní, což je dost nevděčná pozice. Ale Ája se s ní poprala a se ctí dokončila a určitě to pro ni byla dobrá zkušenost.

Před hlavním chodem, mužském závodu na 10 km jsme si ještě vychutnali překrm v podobě závodu juniorů, který byl svým vývojem asi nejzajímavější z celého programu, kluci si to rozdali jak se sluší a patří. A pak jsme již mohli fandit Michalovi, Jendovi a Alešovi a vychutnávat souboj kompletní české špičky o mistrovský titul. Od začátku to byla tvrdá řežba a žádné taktizování, hned po startu vyrazil do čela, jak je jeho zvykem, Milan Kocourek a kdo na to měl, jal se jej stíhat. Ve druhém kole, kde se vzal tu se vzal, reprezentant USA Ryan Vail, který se kolem Milana prohnal a záhy mu ukázal záda. Byl to téměř estetický zážitek vidět jej utíkat, oproti ostatním borcům běžel naprosto lehce a téměř s úsměvem. Podobně jako on s českou špičkou si pak pohrál Milan Kocourek se zbytkem startovního pole a poté, co se mu ostatní ve třetím kole přiblížili, ve čtvrtém opět nastoupil a nevelký, ale bezpečný náskok udržel až do cíle. Naši chlapci se taky neztratili, Michal Horáček sice měl ambice do desátého místa, ale vzhledem k silné konkurenci je jeho dvanácté místo velmi slušné, Michal běžel velmi dobře a za špičkou doběhl jen s opravdu malým odstupem a za sebou nechal řadu výborných borců. Stejně tak Aleš Stránský, který byl na startu nejstarší a nebojácně se pustil do boje s mladíky. Zkušeným a rovnoměrným tempem trpělivě odsouval jednoho odpadlíka za druhým, až nakonec dokončil na slušném 24. místě. To Jenda už tím, že do závodu nastoupil, prokázal velkého sportovního ducha, neboť sám již na startu věděl, že poběží od začátku na chvostu. Této role se zhostil se ctí, běžel svoje rovnoměrné tempo a v sólovém závodě na docela náročné trati si vytvořil nejlepší letošní výkon na desítku, čas 40:12 je na hranici jeho možností, takže klobouk dolů. Velkým zadostiučiním by pro něho byl čas pod 40, ale i tak má ze svého výkonu jistě radost. A to ještě podal ten den neméně obdivuhodný výkon, když celou dlouhou a namáhavou cestu spolehlivě řídil.

Během hlavního závodu jsme se navíc dozvěděli, že světlo světa spatřila jistě budoucí běžkyně Alexandra Pilgrová, což jsme posléze večer jaksepatří oslavili. Nataš, Luďo, ještě jednou gratulujeme!!! :)

Na závěr se již jen patří dodat, že to byla krásná sobota a vynikající závody. A Iscarex na tomto mistrovství rozhodně ostudu neudělal!


Tom


Záznam šampionátu na webu České televize

Výsledky na webu Atletika.cz

Fotogalerie: Muži a ženy, Junioři a mílaři, Mládež

Článek byl publikován 23.03.2009, 14:38:03