Běžecké peklo zvané Baldovec

Asi máme každý jinou představu o pekle. Ale to, co jsem viděl na vlastní oči při mistrovství ČR v krosu ve známém kempu Baldovec, který leží v neuvěřitelně krásné krajině na pomezí Drahanské vrchoviny a Moravského krasu, to překonalo všechny mé představy.

Dalo se předpokládat, že třídenní souvislý liják, který pak završila i z pátku na sobotu dostatečná vrstva mokrého sněhu, neprovede se zamrzlou zemí nic dobrého, jenže co s tratí pak ještě udělaly za celý půlden tisícovky nohou, které valchovaly terén na okruhu dlouhém 1500 metrů, to snad nepředpokládal ani ten nejzarytější pesimista. Ba ani já.

Můj původní plán, zajet se tam podívat na kole, mám to bratru přes les tak 25 km, vzal ihned za své, jakmile jsem ráno vykoukl z okna, zjistil teplotu a uviděl zasněžené kopce kolem mého bydliště. Jak rád jsem sedl do auta, pustil topení na plné pecky a vezl se pohodlně až na místo. A když jsem pak přijel do kempu, dostal jsem málem infarkt. Už cestou lesem mě vítaly hromady sněhu a u televizního vysílače Kojál i metrové závěje kolem silnice.

Jenže potom jsem na zasněžené a podmáčené trati závodu ještě k tomu uviděl místy zrádně bezedné bahno protkané několika vodními toky a okamžitě jsem věděl, že to určitě nebude procházka růžovou zahradou. Což se sice opravdu od krosu běžně neočekává, ale přece jen čeho je moc, toho je moc.

A to navíc hned po startu čekal všechny Taxis v obráceném gardu, tedy spíš po vodním příkopu Irská lavice. Otevřeně se přiznám, že do toho sajrajtu by mě nikdo nedostal běžet ani za slib, že mi za to přidělí do soukromého vlastnictví ropné pole někde v jiné zemi než arabské, třeba v Norsku.

Skláním se před všemi, co se do toho močáliště odvážili vstoupit a dokonce v něm i běželi. Já se utopil hned u startu. A to jsem se tam šel jen podívat, ovšem vůl oblečený jako na sportovní přehlídku. Po pár krocích to bylo stejně jedno, co jsem měl na sobě, ale co měli po závodě na sobě běžci a běžkyně, to se nedá ani popsat. Tak nějak si představuji běžecký očistec a zároveň pozvánku do pekla.

Nejmladší kategorie se srdnatě pustili do bojů s otevřeným hledím, ale jak sníh pomalu tál a starší a zároveň se na trati objevovali těžší a těžší závodníci, měnilo se doslova před očima fotbalové hřiště a pak celá trasa v jednou souvislé kaliště pro divoká prasata. Opravdu je to dostatečně přesné přirovnání daného stavu a všem kolem rychle tuhnul úsměv na rtech. Ovšem ti, co se jich to týkalo nejvíc, tedy běžci a běžkyně, ti se nesmáli už od rána, když tu běžeckou apokalypsu viděli.

Na trati se pak odehrával ne souboj závodníků o medaile a další umístění, ale spíš klasický boj člověka s přírodou o vlastní přežití. A taky tak po závodě všichni vypadali. Když pak muži nastoupili k poslednímu startu celého časového pořadu, mistrovskému závodu na 10 kilometrů, měli před sebou něco, co si ani v nejhorším snu snad nikdo z nich nedokázal představit. Na něco takového neexistuje obutí a snad ani spisovná slova v českém jazyce. A kdo uměl odezírat ze rtů, dokázal si ledacos i přečíst ze zablácených obličejů, při zoufalé snaze udržet se vůbec na nohách. Že já vůl jsem sem vůbec jezdil, honilo se zcela určitě, až na pár výjimek, kteří si v takovém prostředí lebedí, snad ve všech hlavách zúčastněných a takovou úlevu ve většině tváří v cíli, která byl i přes bláto dokonale čitelná, že to mají za sebou a hlavně, že to vůbec přežili, jsem neviděl ani u účastníků maratónu, který se běžel v pravé poledne ve 40 stupňovém vedru.

A nedá mi to ještě, abych se ještě závěrem nevyjádřil k heroickému boji s rozčmajdanou tratí ve všech kategoriích, nejen těch dospělých. U mě vyhrál každý, kdo se dostal do cíle, protože to, co měli tihle závodníci pod nohama, to se dalo už jen přirovnat k bažinám někde ve Vietnamu, Kambodži nebo Laosu, tam je ovšem na rozdíl od Baldovce v tomto období aspoň teplo, na kterých se pěstuje rýže, a myslím, že by pořadatelé závodu neprohloupili, kdyby ji tam po hned po závodě nasázeli. V Baldovci jste byli všichni borci. Klaním se až k zemi.

Zdeněk Smutný

Článek byl publikován 21.03.2011, 07:48:26