Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene MARAVA, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce. (výpis z kroniky II r.79)
Ves Morava, jako česká část je doložená r. 1577. Její rozdělení na Horní a Dolní je doloženo z r. 1720 na Millerově mapě Čech. Moravská část Velká Morava je doložena písemně z r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Bene Ditrich. Ves patřila tehdy k panství Branná (Koltejn). Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha. Dominantou obce je kostelík sv. Aloise, vystavěný r. 1801, stojící v nadmořské výšce 633 m.n.m. Na začátku obce se nachází zděná kaplička, jejíž stáří je asi 200 let.
Z historie území
První dokumentární zmínku o osídlení úpatí Králického Sněžníku máme z roku 1325. Jednalo se o obce Stubenseifen a Spieglitz (Stříbrnice). Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneegerg - Stříbrný Sněžník. V roce 1333 markrabě Karel (později Karel IV) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku. I přes náznaky výskytu u lechtilých kovů na toku řeky Moravy Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátraní a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války. Pro potřebu turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata U pramene Moravy (dříve Lichtenštejnova), postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Posledním osamělým objektem, který dosud stojí nedaleko vrcholu je neveliká plastika slona, postavená na pylonu z kamenných kvádrů. Ale i ta nese stopy drsného podnebí a vandalismu. Povrch dříve hladce opracované žulové plastiky je nyní zvětralý, ocas slona je uražen a pylon musel být zpevněn dvěma vysokými betonovými patkami. Postupem doby se stala socha slona jakýmsi symbolem Králického Sněžníku.
|