Drsné podnebí při vrcholu Králického Sněžníku odsoudilo k zániku téměř všechny objekty, které tu byly vybudovány. Již ve druhé polovině 19. tého století vlivem podnebí a lidského vandalismu zanikla pyramida, kterou v roce 1843 dala vybudovat majitelka kladské části Sněžníku nizozemská princezna Mariana na paměť výstupu svého otce, nizozemského krále Wilhelma Friedricha, na vrchol hory. Posledním osamělým objektem, který tu dosud stojí, je neveliká plastika slona, postavená na pylonu z kamenných kvádrů. Ale i ta už nese stopy drsného podnebí a vandalismu. Povrch dříve hladce opracované žulové plastiky je nyní navětralý, ocas slona je uražen a pylon musel být zpevněn dvěma vysokými betonovými patkami. Postupem doby se stala socha slona dokonce jakýmsi symbolem Králického Sněžníku, avšak ani v odborné ani v populární turistické literatuře se nedočteme, jak se tato socha na Sněžník vůbec dostala. V povědomí turistů jsou o tom sice nějaké dohady, např. že slon je vlastně hraniční kámen, že sochu postavili absolventi německého gymnázia v Šumperku nebo dokonce je historie vzniku slona spojována s památníkem nizozemského krále.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata U pramene Moravy dříve Lichtenštejnova , postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud. Blízko pod vrcholem pohoří vyvěrá oficiální pramen Moravy, který patří k častým cílům turistů. Odtud bystřina stéká příkrým svahem do hlubokého údolí s obcemi a osadami Horní, Velká a Dolní Morava. Do údolí je krásný pohled přímo od pramene studánky, odkud většina turistů stoupá i na nedaleký vrchol zdobený sutí z rozbořené polské rozhledny. V hlubokém údolí Moravy pod chatou Vilemínou jsou krasové jeskyně Tvarožné díry prochází kolem nich i naučná stezka.
Lidé si včas uvědomili, že je nutné, aby tento jedinečný kout živé přírody zůstal zachován i příštím generacím. Tím nejzákladnějším krokem bylo vyhlášení velkoplošné Státní přírodní rezervace Králický Sněžník ve sbírce zákonů č. 6/1996. Rezervace má celkovou výměru 1 694,67 hektarů s ochranným pásmem o rozloze 1 371,24 hektarů. Rozkládá se ve středních a vysokých polohách pohoří Králického Sněžníku jak na českém tak i na moravském území. |