Firma ISCAREX s.r.o.ISCAREX pohárTermínovka 2024KraličákCestování s Honzou
Hlavní strana
Podporují nás
ISCAREX, s.r.o.ISCARPardubický krajČeský běhBackground

Tohle se nedělá…

Máme za sebou další vánoční běh. Trasa byla naplánována stejně jako předcházející roky, to je z Lanšperka přes Horákovu kapli, Třebovské stěny, Srnov do České Třebové. Na srazu na nádraží letos chyběly dámy (s výjimkou Jany, tu si Zdenek jednak hlídá a hlavně nám v pohodě stačí), které plánovaly kratší trasu. Nakonec se sešly jen dvě (Adéla a Zdena) a tak vyrazily směr Srnov nejkratší cestou (tohle se holky nedělá..) a pak běhaly kolečka kolem restaurace Nad hrází v Srnově, kde jsme se měli sejít. Možná, že holky zvolily dobrou taktiku, protože, když na ně přišla únava, mohly na rozdíl od nás hned zalézt do hospody.

Na nádraží nás moc nebylo a hlavně chyběly některé stabilní opory, jako Vojta, který si asi zapomněl napsat termín, veterán čekatel Martin, který si asi ledoval achilovku a leader teamu Michal, který si asi zapomněl nařídit víc budíků. Chyběli i další borci, které nebudu jmenovat, však oni dobře vědí o koho jde (tohle se chlapi nedělá…).

Po zakoupení společné zlevněné jízdenky, abychom dráhy nesponzorovali, jsme usedli do vytopeného vlaku. No pravda, bylo tam sice příjemně, ale po půlhodině čekání jsme začali mít obavy, zda vůbec sedíme ve správném vlaku. Údajně se pro vlak sháněl vlakvedoucí a možná i průvodčí, holt, jak si to dráha udělala, takový to má.. Nakonec jsme se rozjeli, dokonce správným směrem, akorát ta sekera. V Dlouhý přistoupil Bahen a jako černý pasažér dojel až do Ústí. V Ústí nás čekal šok, vlak na Letohrad před chvílí odjel. Navazující spoj na náš vlak nepočkal. Tak vážené České dráhy, běžte do pr…., tohle se opravdu nedělá…

Nezbylo nám, než vyrazit. Teplota i nálada pod nulou, dokonce byly i zbabělé úvahy, že bychom trasu zkrátili přes Strážné. Nakonec jsme se odhodlali absolvovat celou trasu, byť bude o cca 6 km delší. Podél Orlice byla pěkná kosa a Bahenovi rudé uši v kšiltovce signalizovaly slušný mráz. Na zastávce Lanšperk jsme udělali tradiční foto a Jenda šel zkontrolovat čistotu drážních záchodků. Nikdo na nás tady nečekal, a pokud ano, stížnosti posílejte na adresu ČD, my za to fakt nemůžem.

Nahoře na Lanšperku již svítilo sluníčko a trasa pěkně ubíhala. Sníh žádný, lesní cesty a kalužiny promrzlé, výhledy do kraje zastřené oparem. Po cestě jsme potkali několik živých turistů a jednu mrtvou srnu (ještě, že to nebylo obráceně). Po dvou hodinách a 15 minutách lehkého běhu jsme dorazili do Srnova k restauraci Nad hrází. Závěrečný finiš před restaurací už neměl žádnou štávu, 25 km v nohách bylo znát. Do restaurace s námi nedorazila Jana se Zdenkem, odpojili se před Srnovem. Výmluvy typu nastydla bych Jano nebereme, tohle se nedělá…

V restauraci, kde na nás čekaly holky, jsme si dali výbornou česnečku a hlavně doplnili tekutiny. Občerstvení bodlo, ale nohy nám totálně ztvrdly. Venku jsme pak vypadali, jak skupina tělesně postižených na výletě. Ale zvládli jsme i poslední 4 km ze Srnova, i když mě Jenda chtěl strčit do domova důchodců, okolo kterého jsme právě běželi. Prý jim budu moct za rok mávat z bálkónu z pojízdného křesla. To se ale přepočítal, příští rok poběžím zase. V nohách mám sice 30 km a nastupující svalovku, ale vánoční běh je vánoční běh. A nezúčastnit se? Tak to se nedělá…

Aleš

Fotogalerie

Článek byl publikován 05.01.2009, 08:50:46