Firma ISCAREX s.r.o.ISCAREX pohárTermínovka 2024KraličákCestování s Honzou
Hlavní strana
Podporují nás
ISCAREX, s.r.o.ISCARPardubický krajČeský běhBackground

Karel Šklíba - duchovní otec Českého poháru v běhu do vrchu

Začínal jsem se sportem ve 12 letech. Ne ovšem jako atlet, ale zaujala mě cyklistika, vzpomíná Karel Šklíba a pak pokračuje: Dostal jsem se díky tomu na vojnu do Dukly Louny. Po návratu domů jsem ještě závodil rok na kole a až teprve potom jsem postupně přesedlal na vytrvalostní běh.

Jeho celoživotním koníčkem je sport, a ačkoliv již příští rok naskočí do věkové kategorie, obvykle označené jako Déčko, tedy mezi šedesátileté junáky, nikdy nezmešká příležitost vyzkoušet si svoji kondici na závodech. Celý život ho živí stavařina a podařilo se mu před dvaceti roky tyto dvě věci spojit dohromady. Tedy práci i zábavu. Založili s partnery stavební firmu MARATONSTAV a.s. a TJ Maratonstav Úpice.



17. 4. 2004, Jiřetín - Jedlová


Mimochodem v příštím roce budou slavit několik jubileí. Již 35. let existence atletického oddílu, dříve TJ Havlovice, nyní již jmenovaný TJ Maratonstav. Ten bude mít za sebou stejně jako stavební firma 20. let nesmírně aktivní činnosti. Když jsem začal běhat, nejvíce mě zaujaly silniční běhy, tvrdí Karel, jehož vzory byli v cyklistice Anguetil a v bězích legenda světové atletiky Emil Zátopek. A opravdu se činil. Do dnešní doby absolvoval 69 maratónů. Téměř všechny zvládl pod tři hodiny.

Osobní rekord na této trati, kterou se mu podařilo zdolat za 2:31:30, by jej v současné době řadil mezi naši špičku. Nejvíce si ale cení výkonu na kdysi u nás velmi oblíbené trati na 25 km, poté co zaběhl čas 1:26:16.

Patřil také k průkopníkům našeho triatlonu a duatlonu. Nakonec jeho nejlepší osobní výkon v dlouhém triatlonu, který dokončil za 12 hodin a 12 minut, hovoří za vše. Tohle bych nikdy nezvládl bez dokonalé a všestranné přípravy již od dětství, kdy mě vedl nejdříve můj otec. Koneckonců on sám byl výborným atletem, hokejistou a stolním tenistou, vysvětluje a pak dodává: Ovšem mým běžeckým trenérem byl po celou dobu pan profesor Fejtek z Chrudimi.



16. 4. 2005, Jiřetín - Jedlová


Patřil mezi ty naše odvážné běžce, kteří se nebáli vesměs na vlastní náklady a za překonávání velkého množství, dnes již pro většinu z vás nepochopitelných obtíží a problémů, vyrazit na závody do celého světa. Startoval v mnoha zemích Evropy, Asie, Afriky i Ameriky.

Byl například spolu s Ruskem a Přívratským prvními Čechy, co přeběhli Saharu v drsném etapovém závodě, který se místy měnil ze soutěže v boj o holý život. V roce 1982 zjistil, že se běhá ve Švýcarsku největší běh do vrchu Sierre - Zinal a podařilo se mu tam společně s Pavlem Bártou, Josefem Krejsou a Jiřím Lantou po zdolání řady různých komplikací dostat.

Tehdy se závodu zúčastnilo několik tisíc lidí a my jsme tam byli absolutní raritou, protože jsme byli první běžci z východního bloku, kteří se zúčastnili závodů CIME, usmívá se při této vzpomínce Karel a ihned pokračuje: Další víkend jsme běželi závod Seirre-Grans-Montana a tyto úžasné sportovní akce nám učarovaly. Tenkrát platilo, že na západ se dostanete jednou za život a nikdy více, tak jsem se rozhodl, že založím Český pohár v bězích do vrchu. Oslovil jsem deset atletických oddílů, sídlících v obcích a městech pod kopci a tak vznikl první ročník současného poháru.



30. 4. 2006, ME v běhu do vrchu 2006, Harmersbach, Německo


Když v roce 1990 byli poprvé čeští běžci pozváni na Mistrovství světa do vrchu, které pořádal rakouský Telfes, připravili naší reprezentanti všem účastníkům těžký šok, neboť se umístili mezi absolutní špičkou a dokonce na tom byli stejně dobře jako borci z alpských zemí. Tenkrát se v žádné ze zemí východního bloku vrchy neběhaly a tak tam byli všichni překvapeni jak dlouho a dobře to u nás funguje.

Však mě to také stálo nesmírné úsilí. Tvrdil jsem, že běhy do vrchu patří do atletiky. Nechtěl jsem nikdy zakládat nějakou asociaci extrémních sportů a musel jsem bojovat roky se zkostnatělými názory atletických funkcionářů. Nakonec se to přece jen alespoň trochu podařilo a vydupali jsme si mezi atlety místo, které dnes zaujímáme, připomíná coby zakladatel těchto závodů a znalec všech začátků. Mnohokrát mě atletičtí funkcionáři napadali, že odtahuji běžce od dráhy. Nebyli schopni pochopit, že atletika je jen jedna a není rozhodující, jakou disciplínu člověk dělá.

S prudkým rozvojem běhů do vrchu u nás museli postupně ustupovat ze svých pozic a uznat i právo na reprezentaci země v těchto soutěžích. Už i oni, stejně jako snad i naši závodníci pochopili, že pokud běžec neumí půlmaratón kolem 1:05 nebo maratón za 2:14, nemůže vyhrát Mistrovství světa v běhu do vrchu. Proto také bohužel naše současná běžecká generace nemůže pomýšlet na lepší umístění na světových i evropských soutěžích, než předvádíme.

Zúčastnil se společně s Pavlem Bártou od roku 1990 všech Mistrovství světa a Evropy a po celou dobu, kromě tří ME, si veškeré náklady hradil sám, ale nelituje toho. Nikdy jindy by se nedostal třeba na Borneo nebo Réunion a takhle tam mohl běžet závody, i když jen veřejné, a také vždy šel příkladem všem našim běžcům, co se týče reprezentace republiky.

Při závodech do vrchu si člověk hrábne až na dno svých sil. Běží jen za své a navíc v krásné přírodě. Ovšem nahoře je pak odměněn neuvěřitelnými pohledy na okolní kopce a také fantastickou atmosférou, která tu panuje. Na tyto akce jezdí celé rodiny. Snažím se dosáhnout toho, aby i pro rodinné příslušníky byly různé soutěže, ale hlavně se tu vytváří neuvěřitelně pevná a dlouhodobá přátelství a já si těchto kamarádů vrchařů nesmírně vážím, tvrdí velmi vážně Karel.

Přestože má nejraději jako jejich propagátor klasické běhy do vrchu, rád si zaběhl také rovinaté závody. Avšak nejvíce mu vyhovovaly závody s asfaltovými povrchy. Má rád Černou horu, Lysou horu, Praděd a další, a protože má asi od 45 let zdravotní problémy, je přesvědčen, že právě takovéto typy terénů jsou velmi vhodné pro veterány, zejména v pozdějším věku.

Aby toho neměl v životě málo, uspořádal společně s kolegy z oddílu vrcholné atletické akce včetně ME a MS. Ročně organizují 15 - 16 závodů, kterých se účastní velké množství běžců všech věkových kategorií. V současné době již začínají připravovat 25. ročník Českého poháru v běhu do vrchu, Mistrovství ČR veteránů v silničním běhu v Úpici a Mistrovství ČR v Janských lázních. Právě teď podal kandidaturu za ČR na uspořádání MS veteránů v roce 2011 a Mistrovství světa v běhu do vrchu v roce 2013.

Samozřejmě to přináší sebou řadu potíží a problémů, třeba jen s vybráním místa a tratí, kde tyto závody uspořádat, aby byla co nejhezčí a podobně, tak by se dalo předpokládat, že mu na žádné jiné záliby nezbývá čas. Přesto si otevřel spinningové centrum, kde si spravuje náladu otrávenou přístupem mladých k běžeckému tréninku, když vidí postoj, zejména žen, k tomuto novému sportu. Ostatně cyklistika je velice dobrý doplněk k běhům do vrchu, tedy samozřejmě i spinning.

Vážím si pořadatelů jakýchkoliv závodů i akcí, kterých se zúčastňuje veřejnost. Tato práce nebyla nikdy dříve a ani teď nijak oceněna. Nebýt těchto obětavých nadšenců, nic by se u nás nepořádalo. Nesmírně mi vadí, jak zejména v současné době dokáže kdejaký blbec kritizovat vše kolem sebe na každém závodě a přitom sám by pro své kamarády, pokud je ostatně má, neudělal vůbec nic. Nejhorší je člověk, který doběhne na 85. místě, stará se jen o sebe a do hodnocení závodu pak napíše, že nestál za nic, protože zrovna 5 minut po doběhu nevěděl, jestli je 84 nebo 85. Pak si ještě stěžuje, že buchty v cíli měly být víc pocukrovány. To potom není běžec ani kamarád, ale vůl.

A já přeji všem kolegům pořadatelům a přátelům, aby se nenechali od těchto takyzávodníků otrávit a odradit od své nesmírně záslužné činnosti. Mám velké přání, aby se mi podařilo v nejbližší době najít někoho, kdo by moji práci po mě převzal a vydržel ve vedení Českého poháru v bězích do vrchu alespoň tak dlouho jako já. Ale hlavně přeji nám všem a hlavně běžcům pevné zdraví, v reprezentaci co nejlepší výsledky a při všech závodech nádhernou, nikým nepokaženou atmosféru, říká na závěr Karel Šklíba, duchovní otec našich běhů do vrchu.


Karel Šklíba - výsledky a fotogalerie


Zdeněk Smutný

Článek byl publikován 07.10.2009, 07:25:36